K čemu je třeba bazénové soli

Jaký by byl život bez soli, nám naznačil Jan Werich v důvěrně známé pohádce „Byl jednou jeden král“. Stěží si dokážete představit, že byste konzumovali jídla neslaná, anebo výhradně sladká či kyselá. Soli si také dokážeme víc vážit, když nám zrovna při ruce chybí, a pokrm kvůli tomu ztrácí na kvalitě.

Ačkoli je sůl nejrozšířenější chemickou sloučeninou v přírodě, ve středověku byla ve vnitrozemí cenným obchodním artiklem. Převážela se na tzv. solných stezkách, které střežily hradní objekty, např. Hasištejn, později se k nám dopravovala po železnici, ale tehdy šlo téměř výhradně o využití potravinářského charakteru.

Značný význam vnesl do existence a využití samotné soli objev elektrolýzy. Stalo se to již v roce 1803 a právě prvním médiem, které posloužilo k těmto pokusům, byl vodní roztok s kuchyňskou solí. Na elektrodách se uvolňovaly ionty dvou prvků, z nichž se samotná čistá sůl skládá – sodíku a chlóru. A díky objevu, známému již více než dvě stě let, můžeme vděčit i současným výrobkům pro desinfekci vody v bazénech a vířivkách.

Co je to bazénová sůl

Sůl se v bazénech využívá jako činidlo pro elektrolytický rozklad, přičemž podstatné jsou právě chlorové ionty. Ty obohacují vodu podobně, jako se to provádí ve vodárnách k úpravě pitné vody do vodovodního řadu. Výhodou soli je, že je to médium levné a hlavně bezpečné. Když totiž budete bazén chlorovat tabletami chlornanu sodného, musíte tablety uschovat mimo dosah dětí, psů, koček a dalších zvířat. Tablety jsou vysoce toxické a nebezpečné při jakémkoli blízkém kontaktu, zatímco požití malého množství bazénové soli https://www.chlorito.cz/sul-do-bazenu žádnou újmu nikomu nezpůsobí, nehledě na to, že jí ani nelze tolik najednou pozřít.

Pro chlorování vody pomocí soli se používá tzv. solinátor, koncentrace soli ve vodě je cca od 2 do 5 kg na kubík vody, což je ovšem asi desetkrát méně, než v mořích a oceánech.