V současné době se množí snahy dokonce i vlád jednotlivých států udělat něco pro životní prostředí. A jedním z těchto opatření je i podpora obnovitelných zdrojů energií. Tím se zde myslí solární, větrné a vodní elektrárny, které jsou vnímány jako šetrné k přírodě. Je samozřejmě pravdou, že neprodukují žádné emise, tudíž nepřispívají ke zvyšování objemu skleníkových plynů. O čem se však již příliš nemluví je fakt, že i ony mají své stinné stránky. U solárních panelů jde nejen o fakt, že velké elektrárny zabírají plochu, která by mohla být využita například jako zemědělská, nýbrž i o to, že jejich výroba a jejich likvidace ani zdaleka ekologická není. A vzhledem k jejich výdrži je nutné je pravidelně po několika letech měnit.

 

solární panely na střeše

 

Co se těch větrných týče, pak je zde opět problém s místem, které by mohlo být využito jinak. Stejně tak zde zůstává problém především likvidace opotřebených lopatek, ačkoliv není tak závažný jako u solárních panelů. Své však dělá také hluk, který je nejen nepříjemný pro lidi žijící v okolí, ale také pro místní divoká zvířata, která může mást. Ta například díky tomu neuslyší predátora, který se za nimi plíží. Nehledě na fakt, že rotující lopatky představují problém pro ptáky, ale i hmyz.

 

turbína větrné elektrárny

 

Ani vodní elektrárny nejsou bez vady. Přehrazují řeku, čímž brání volnému pohybu ryb, a ačkoliv se staví rybí přechody, rozhodně nejsou ideálním řešením. Navíc mění rychlost i teplotu vody, což může být pro některé druhy doslova zničující. Pravdou také je, že tyto obnovitelné zdroje energií nejsou ani zdaleka tak spolehlivé, neboť jsou závislé na faktorech mimo naši kontrolu, což může v budoucnu vést k vážným problémům s dodávkami proudu. Je tedy jasné, že i tento typ elektráren, které jsou považovány za čisté a přínosné pro přírodu, mají své problémy. A je dobré s nimi počítat a snažit se je minimalizovat. Jen tak si budeme skutečně moci říci, že přírodě pomáháme. Jinak jde skutečně jen o alibismus.